Obsah

Historie

Mistrovice
Nový Oldřichov

Historie Mistrovic

Mistrovice leží na horním toku Bystré při silnici z Kamenického Šenova do Kerhartic, asi 4 km jižně od České Kamenice. Osada je součástí Nového Oldřichova, s nímž dnes již zcela splynula.

Vznikla jako lánová ves ve 14. století, kdy již nebyla k dispozici lepší stanoviště a nové obce byly proto zakládány i na chudých horských půdách. Obec se jako "Meystersdorff" poprvé uvádí roku 1412 v kamenické městské knize a od počátku měla vlastního rychtáře. Její jméno bylo patrně odvozeno od osobního jména Meister, které mohlo patřit lokátorovi, ale podle staré místní tradice připomínalo dříve zde usídlené kovářské mistry, známé v širokém okolí výrobou kos a srpů.

Není jasné, zda Mistrovice původně patřily k scharfensteinskému nebo hornolibchavskému panství, ale již v 15. století tvořily samostatný dvůr. Je ale doloženo, že krátce po roce 1598 si nechal Siegmund z Weissenbachu v Mistrovicích postavit zámeček. Zároveň s ním byl asi postaven i hospodářský dvůr, k němuž vrchnost získala potřebné pozemky zakoupením sedmi selských statků. Jako první byl v roce 1585 odkoupen statek rychtáře Simona Knechtela a poslední statky byly vykoupeny až kolem roku 1632. V roce 1756 se u dvora uváděl i malý pivovar.

Více o historii Mistrovic se můžete dočíst zde.

Historie Nového Oldřichova

Nový Oldřichov vznikl nedlouho po polovině 18. století na pozemcích, které původně patřily k Mistrovicím. Tato obec byla založena ve 14. století a již v 15. století u ní byl samostatný dvůr. Zde se vystřídalo několik majitelů, z nichž Siegmund z Weissenbachu si nechal krátce po roce 1598 postavit ve vsi zámeček. Zároveň s ním byl asi postaven vrchnostenský statek, k němuž byly potřebné pozemky získány vykoupením několika selských statků v letech 1585 až 1632.

V polovině 18. století byl držitelem mistrovického dvora Petr Kryštof z Wallbrunnu, jemuž se v roce 1751 narodil syn Oldřich. Na počest kmotra, kterým byl majitel kamenického panství hrabě Oldřich Kinský, rozdělil Petr Kryštof část pozemků svého dvora na parcely, které přenechal novým osadníkům, a v roce 1758 tak založil ves Oldřichov. V roce 1764 Wallbrunnové prodali mistrovický dvůr Kinským, kteří jej brzy poté zrušili, budovy včetně zámečku prodali a rozparcelované pozemky pronajali dalším osadníkům. Část polí ale zřejmě ležela delší dobu ladem, protože v místním nářečí se nové obci říkalo "Brache" (= úhor).

Více o historii Nového Oldřichova se můžete dočíst zde.

 

Ikonografie znaku a praporu

Na místě, kde se rozkádá obec Nový Oldřichov, byly v minulosti pozemky poplužního dvora příslušného k panství se sídlem v nedalekých Mistrovicích. Dvůr vznikl v roce 1586, kdy majtel Mistrovic Zikmund z Weissbachu koupil od vdovy po dědičném rychtáři Šimonovi Knechtelovi největší selský statek ve vsi.

Mistrovice se v historických pramenech připomínají od roku 1412 jako ves patřící k Volfarticím. Oldřichov později zvaný Nový vznikl až v roce 1758. Tehdejší držitel mistrovického panství Petr Kryštof svobodný pán z Wallbrunnu, nechal rozparcelovat pozemky poplužního dvora a založil novou ves. Pojmenoval ji Ulrichsthal (Oldřichovo údolí) na počest právě narozeného syna Oldřicha.

Po smrti Petra Kryštofa z Wallbrunnu byl zadlužený statek v roce 1764 prodán Františkovi Oldřichovi knížeti Kinskému, který Mistrovice s Oldřichovem připojil k panství Česká Kamenice. K tomuto panství v majetku Kinských patřil Oldřichov až do konce patrimoniální správy.

Při správní reorganizaci v roce 1850 byla vytvořena místní obec Mistrovice, k níž patřil i Oldřichov. V roce 1879 byl Oldřichov oddělen a stal se samostatnou místní obcí.

Páni z Wallbrunnu pocházeli z Porýní. V Čechách se usadil Jiří Kryštof z Wallbrunnu, který působil ve službách Anny Marie Františky vévodkyně Sasko-Lauenburské (1672-1741) majitelky Zákup, Ploskovic, Buštěhradu a dalších panství v Čechách. Vykonával úřad hofmistra a nejvyššího číšníka. K jeho potomkům patřil Petr Kryštof z Wallbrunnu a Parthenheimu, pozdější císařský generál, majitel Mistrovic a zakladatel vsi Oldřichov.

Znakem svobodných pánů z Wallbrunnu byl modrý štít a v něm tři stříbrné routy (2, 1). V klenotu, na přilbici s přikryvadly modro-střibrnými, stříbrná routa mezi modrými býčími rohy, každý se stříbrnou routou uprostřed.

Znakem Kinských je červený štít, z jehož levého boku vynikající do oblouku prohnuté tři stříbrné "vlčí zuby".

Červený štít a stříbrně lemované, do oblouku prohnuté kosmé břevno jsou inspirovány znakem Kinských, kteří byli vlastníky obce nepřetržitě tři století. Rozvinutou listovou korunou, která je v této podobě také nazývána routovou korunou, je činěna narážka na routy ve znaku Wallbrunnů. Modrá barva wallbrunnského štítu je obsažena v modrém břevnu.

Prapor opakuje podobu znaku.


ZnakPrapor

 

Historické snímky Nového Oldřichova